|
|
Modifikace materiálového toku zásobování výroby
Hloušek, David ; Müller, Martin (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Hlavní náplní práce je analýza a návrh mezi halového zásobování ve společnosti Hella Autotechnik Nova v Mohelnici. Tato firma se zabývá výrobou velké škály předních světlometů, zadních koncových a brzdových světel, ale i jejich ostřikovačů pro nejrůznější světové značky automobilů. Mimo jiné se tato práce zabývá modifikací aktuálního layoutu dopravy mezi externím skladem Meriva a logistickým centrem v hale závodu.
|
|
|
Modelování toků odpadů a vyhodnocení jejich zpracování
Kolátor, Matyáš ; Smejkalová, Veronika (oponent) ; Pluskal, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem, analýzou a možností rekonstrukce evidence odpadu. V současné době je kladen stále větší důraz na problematiku nakládání s odpady a jejich efektivní využití. Legislativně jsou dány náročné cíle pro větší využívání odpadu a rozvoj cirkulární ekonomiky. Pro dosažení těchto cílů je nutné strategicky plánovat a organizovat strukturu odpadového hospodářství. Důležitá rozhodnutí v oblasti odpadového hospodářství jsou podložena daty o produkci a způsobu nakládání s odpady. Na úspěšnost celého procesu má zásadní vliv kvalita dat o odpadech. Cílem práce je zmapovat systém evidence, ale také možnosti zkvalitnění a rekonstrukce nevyhovujících dat. Jádrem práce je testování a vylepšování nástroje REVEDATO pro korekci dat, který byl vyvíjen na Ústavu procesního inženýrství. Výpočetní nástroj je založen na matematickém aparátu vyrovnávání dat, pro který je klíčová správná definice vah, která bude hlavním předmětem práce.
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
| |
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Modifikace materiálového toku zásobování výroby
Hloušek, David ; Müller, Martin (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Hlavní náplní práce je analýza a návrh mezi halového zásobování ve společnosti Hella Autotechnik Nova v Mohelnici. Tato firma se zabývá výrobou velké škály předních světlometů, zadních koncových a brzdových světel, ale i jejich ostřikovačů pro nejrůznější světové značky automobilů. Mimo jiné se tato práce zabývá modifikací aktuálního layoutu dopravy mezi externím skladem Meriva a logistickým centrem v hale závodu.
|
|
|
Trendy bilance a látkových toků fosforu v ČR.
Hejzlar, Josef
V poslední době se v rozvinutých zemích volá po zvýšení recyklace fosforu (P), který je strategickou surovinou pro zemědělství a další produkční sféry; zároveň P působí vážné environmentální problémy, např. eutrofizaci vod. S použitím metodiky analýzy materiálových toků van Dijk et al. (Sci. Total Environ. 2016, 552: 1078–1093) kvantifikovali hlavní toky a zásoby P v 27 státech Evropské unie. V příspěvku jsou představena a diskutována data z uvedené publikace pro materiálové toky P v ČR ve srovnání s EU. Bilance pro ČR ukazuje její závislost na dovozu P prostřednictvím minerálních hnojiv (1 kg/os/rok), potravin a krmiv (1,5 kg/os/rok) a zároveň upozorňuje na značné ztráty do prostředí a nevyužitý potenciál recyklace. Například komunální kaly (0,4 kg/os/rok) a masokostní moučka (0,25 kg/os/rok) by mohly nahradit 70 % množství aplikovaných minerálních hnojiv. Míra recyklace P je v ČR ve srovnání s EU-27 podprůměrná (68 % v živočišné výrobě, 21 % v produkci potravin, 10 % v lidské spotřebě). Zemědělská výroba v ČR dosud využívá zásobu P v půdě z minerálních P hnojiv aplikovaných v minulosti.
|
|
|
Logistické zajištění výroby kovových profilů
CHOCHOLATÝ, Viktor
Diplomové práce spočívala ve zkoumání a analyzování současného stavu společnosti pomocí dostupných materiálů, přímého pozorovaní ve vybrané společnosti. Analýza materiálového toku např. příjemky materiálu, skladování materiálu, technologii výroby a dále distribuci ke konečnému zákazníkovi. Cílem této práce bude navržení optimální logistického řetězce, aby zajišťoval kontinuální výrobu tenkostěnných profilů bez ztrátových bodů.
|
host ::
RSS.